Zneužití firemního majetku: Co říká zákon a jaké jsou důsledky?

Co přesně představuje zneužití majetku společnosti a jaký je zákon?

Tato část se zabývá špatným hospodařením s finančními prostředky společnosti.

Podle článku L241-3(4) francouzského obchodního zákoníku „jakýkoli ředitel (společnosti s ručením omezeným), který nepoctivě zneužil majetek nebo úvěry společnosti ve svůj prospěch nebo který zvýhodnil organizaci nebo odvětví, v němž má přímý nebo nepřímý zájem, bude potrestán odnětím svobody na pět let a pokutou ve výši 375 000 eur.“

Podle článku L242-6(3) francouzského obchodního zákoníku se „zlomyslné použití majetku nebo úvěru společnosti prezidentem, řediteli nebo generálními řediteli akciové společnosti k jejich vlastnímu prospěchu nebo k prospěchu společnosti či podniku, v němž mají přímý nebo nepřímý podíl, trestá pěti lety odnětí svobody a pokutou ve výši 375 000 EUR.“

To je skutečně tento případ. Korupce majetku společnosti je trestná pouze tehdy, je-li provedena prostřednictvím společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, a to podle článků L241-3 a L242-6 francouzského obchodního zákoníku. Zneužívání soukromého vlastnictví se proto neděje v rámci demokratické společnosti nebo orgánu. Naopak, porušení odsouzení je trestné.

Kdo bude potrestán?

Role administrátorů

Špatné hospodaření s kapitálem společnosti je funkční trestný čin a mohou se ho dopustit pouze ředitelé soukromé společnosti. Soud poté přistoupí k ověřování obžaloby určením, zda odsouzený již vykonává řídící pravomoc a zda tuto funkci měl nebo si ji zachoval v době spáchání trestného činu.

Text proto jasně uvádí, že následující činy jsou trestné: V případě společnosti s ručením omezeným předseda představenstva, ředitelé, generální ředitel, zástupce generálního ředitele, předseda představenstva, členové kanceláře představenstva a auditoři. Vedoucí pracovníci (fyzické osoby) společností s ručením omezeným (SARL a EURL).

Manažeři a prezidenti akciových společností (fyzické nebo právnické osoby)

De facto manažeři: osoby, které řídí společnost, aniž by byly řádně delegovány řídícím orgánem. Smírčí soudce a likvidátor (soudní likvidátor, který se dopustí zpronevěry, je stíhán za konkrétní trestné činy, které se ho týkají, uvedené v článku L 620-1 a násl. obchodního zákoníku).

Ke krádeži majetku společnosti dochází, když manažer zneužívá kapitál, zdroje, energii nebo hlasy společnosti zneužívajícím nebo zlomyslným způsobem, jak je uvedeno v článkech L 241-3 a L 242-6. Zneužití se vztahuje na jakékoli použití, které poškozuje cíle společnosti. Může to být důsledek pozitivních akcí, jako je zpronevěra nebo rozptýlení obchodních práv, nebo to může být výsledek nedostatečného chování, jak určí soud Casaon.

To je případ, kdy zástupce organizace úmyslně odmítne požadovat kompenzaci za objednávku zadanou jinou společností, ve které má podíl. Existují dva typy akcí, které poškozují cíle společnosti. V tomto případě ředitelé společnosti přesvědčují společnost k úkonům (záruky, prodej, dary, akvizice, půjčky atd.), které nejsou komerčně odůvodněné. Činnosti, které představují zbytečné nebezpečí pro podnikání Přestože existují předvídatelná protiopatření, tyto akce představují pro podnikání zbytečné nebezpečí.

Ředitel se dopouští trestného činu, pokud vstoupí se svou společností do obchodního vztahu, který přesahuje jeho pravomoci nebo který lze důvodně vypočítat tak, že společnost ohrozí. Zpronevěra majetku nebo úvěrů společnosti Není vyžadován žádný akt přivlastnění nebo zpronevěry; Postačuje jednoduchý administrativní úkon, jako je získání komerčního pronájmu firemní budovy za nominální částku. Zákon tedy výslovně chrání nejen majetek společnosti, který zahrnuje veškerý její majetek (finanční prostředky, pohledávky, movitý a nemovitý majetek), ale také vlastní zdroje společnosti, známé jako finanční kapacita.

Podpis jednatele jménem společnosti může být porušen, pokud je připojen ke smluvnímu aktu souvisejícímu s výkonem služby společnosti, k neoprávněnému závazku nebo obecněji k jakémukoli aktu, který bez uvážení vystavuje společnost riziku bankrotu nebo obtíží.

Zneužití moci a svoboda projevu

Slovo „kontrola“ lze obecně chápat tak, že zahrnuje veškerá práva udělená ředitelům společnosti stanovami nebo vnitřními předpisy. Tato forma korupce je zřídka trestná sama o sobě a téměř často je následována zneužitím funkcí ředitele za účelem získání materiálního prospěchu, a proto je často zahrnuta pod krádež majetku společnosti.

Kriminalizace zneužívání hlasovacích práv může odradit od jiných typů protiprávního jednání, které výslovně prosazují zájmy akcionářů. Cílem je zabránit akcionářům v tom, aby využívali prázdnou plnou moc, kterou zasílají ředitelům společností, k tomu, aby z valných hromad akcionářů udělali bojiště.

Ve skutečnosti k trestnému činu dochází pouze tehdy, pokud manažeři v dobré víře použijí prázdnou plnou moc způsobem, který je v rozporu s hodnotami společnosti, k získání osobního prospěchu. A pokud se to nepodaří, trestný čin je stále spáchán a trestný, pokud správce hlasuje.

Jaké jsou důsledky?

Z disciplinárního hlediska hrozí správci, který zpronevěří peníze společnosti, pět let vězení a pokuta ve výši 375 000 eur. Ředitelé dále nejsou oprávněni vykonávat žádnou funkci ve společnosti. Ze zákona může být ředitelům nařízeno nahradit ztrátu podnikání.